Czechman 2015 - můj první poloviční Ironman

Jan Kollár

O triatlon se zajímám už pátým rokem. Po nástupu na vysokou školu jsem se rozhodl, že vyzkouším svůj první triatlon na sprinterských tratích (750 m plavání, 23 km kolo a 6 km běh) a tak se i stalo. Nicméně vyzkoušet si závod na delší vzdálenosti mně taky lákalo.

Loni začátkem června jsem se byl podívat na závod Czechman 2014, největší triatlonový svátek na distancích polovičního Ironmana (1,9-90-21,1) v České republice, který se uskutečnil ve Starých Ždánicích, nedaleko Lázní Bohdaneč. Přijel jsem hlavně podpořit kamarády, udělat pár fotek a nasát atmosféru na takovém velkém závodě.

Atmosféra na tomto závodě byla naprosto super. V tu dobu jsem už pomalu začal přemýšlet nad tím, že bych si to chtěl příští rok taky vyzkoušet jaké to je...  Pak ale přišla otázka: "Zvládnu to vůbec?"  2 km nějak uplavu, na kole taky nějak těch 90 km ujedu, uběhnout půlmaraton taky nějak zvládnu, ale zvládnu to vše po sobě? Otázka, na kterou neznal nikdo odpověď.

Proto jsem se rozhodnul, že musím na svém tréninku zapracovat, abych to mohl zvládnout.  Od září jsem začal plavat s Plaveckým oddílem ve Frýdku-Místku. Na kolo si pořídil časovkářskou hrazdu a řídítka, abych mohl trénovat v časovkářském posedu a na tento posed si zvyknul.

V říjnu jsem se potom přihlásil na Czechmana 2015. Nezbývalo než se do tréninku obout naplno a začít se připravovat.  Času bylo z počátku na přípravu dost, ale s postupem času ho taky začalo čím dál rychleji ubývat a s blížícími státnicemi o to víc.

V pátek 5. 6., den před samotným závodem, jsem se zúčastnil prezentace, kde jsem obdržel obálku se startovními čísly. Novinkou pro letošní rok bylo, že zavedli "vaky" ve kterých jsme si měli připravit věci na cyklistickou a běžeckou část po vzoru zahraničních závodů.  Další novinkou byl start z vody z důvodu vysokého počtu závodníků (až 700 závodníků), aby nedošlo k velké mele ve vodě.  Díky tomu, že voda měla teplotu pod 24,5 stupně, tak bylo povoleno plavání v neoprenu.

Vše začalo v sobotu ráno příjezdem vlakem do Stéblové a pak cestou na start (cca 45 minut pěšky). Předpověď na dnešní den byla opravdu extremní. Teploty okolo 33°C, takže hezké tropy a závod startuje až ve 12 hodin, :) takže hezké teplíčko na trati. Po příchodu do samotného dějiště závodu jsem si zašel vyzvednout kompresní návleky na lýtka od Petra Vabrouška (náš nejlepší český triatlonista na Ironmanských tratích) a prohodit pár slov.

Po převlečení a nachystání věcí do vaků jsem si věci uložil do depa. Po 11. hodině pak byla rozprava o závodě, upozornění na pravidla a bezpečnost na trati cyklistiky. Před oblečením neoprenu ještě rychle na wc :) a pak šup do neoprenu, nasadit čepku a brýle a šup do vody, aby se člověk neuvařil na sluníčku. Plavecká část probíhala v písníku Hrádek a plaval se 1 okruh o délce 1,9 km ve tvaru trojúhelníku.  Voda byla příjemná, pár metrů na rozplavání a pak jen počkat na startovní výstřel, ale co se nestalo, komentátor to nějak popletl a přední linie už se hnala kupředu a to už nebyla šance to zastavit.  Já zvolil pro start pozici na kraji břehu.  Plavání v neoprenu jsem si příjemně užíval, jen u první bójky jsem se dostal do skupinky, kde se to mačkalo a jinak vše v pohodě, občas jsem někoho kopnul asi, ale naštěstí já jsem nic neschytal. :) Plaval jsem kraula a občas pár temp prsa. Dokonce jsem se i dvakrát obrátil na záda, abych se kouknul, jaká je situace za mnou.

Plaveckou část jsem zvládnul za (0:36:40), což byl překvapující čas pro mě i pro Peťku, která mě málem zapomněla vyfotit při vylézání z vody.
Po vylézání z vody jsem se nějak zapomněl a začal si svlékat neopren až v depu u vaku, obul tretry, nasadil přilbu, číslo a ponožky :) a hurá popadnout kolo a na cyklistiku. V depu jsem ještě zjistil, že mi nejde tachometr… co teď? Tak jsem zkoušel, jestli to není jenom špatný kontakt, nic, tak si říkám kašlu na to, pojedu bez toho, ale nedalo mi to a po pár desítkách metrů cyklistiky jsem se na to podíval ještě jednou. Našel jsem ho a šup na 90 km cyklistiky.

Ta byla rozdělena na dva okruhy po 45 km, profilem se jednalo o skoro úplnou rovinu s pár hrbolky. Během cyklistické části je zakázaná jízda v háku (drafting), což znamená minimálně 10 m rozestup mezi závodníky. Na úvodu cyklistiky jsem se snažil co nejvíce jíst a pít, měl jsem před sebou cca 3 hodiny cyklistiky a to už jsem měl za sebou plavání.  Během prvních 10 km mně hodně závodníků předjelo, ale neřešil jsem to, věděl jsem, že pokud chci závod zvládnout je potřeba jet podle svých možností a zbytečně to nepřepálit na začátku. Díky tomu, že jsem si trasu před závodem neprojel, tak jsem první okruh jel s tím, abych si aspoň trošku zapamatoval  trasu. Po 22 km nás čekala občerstvovačka, tak jsem doplnit bidony a hurá dál. První okruh jsem jel s průměrem okolo 32 km/h.  Na konci prvního okruhu jsem viděl Peťku s Ivčou jak mi fandí.  Na další občerstvovačce jsem už vyměnil oba bidony a hurá na druhý okruh, kde jsem cítil, že to najednou přestává jet... Zpomaloval jsem a rychlost klesala pod 30km/h a místy až k 22 km/h, doplňoval jsem tekutiny, snědl vše, co mi přišlo pod ruku, a snažil se jet co nejrovnoměrnější tempo. Na posledních cca 10 km cyklistiky jsem cítil, že to není optimální, začal se projevovat asi i nedostatek minerálů a nohy se trápily. Před příjezdem do depa  jsem už jen vytočil nohy... Cyklistickou část jsem zvládnul za 3:08:38.

V druhém depu jsem uložil kolo, vyměnil tretry za botasky, popadl dvě ampule s hořčíkem a šup na běh.  Běh byl dlouhý 21 km a rozdělený do 2 okruhu po 10,5 km ve tvaru T. Běžecká část vedla převážně po asfaltu, kde se stinná místa střídaly s pekelnou výhní.  Úvodních asi 500 m bylo vše dobré, následovala občerstvovací stanice a já věděl, že do sebe musím narvat co nejvíce  energie a tekutin. Po dalších metrech se začaly objevovat pomalu křeče, ale hlavně jsem si musel odskočit :) njn nemám tak velký močový měchyř. :) V běhu jsem věděl, že bude důležité udržet nějaké rozumné tempo, ale hlavně co nejvíce zůstat v klidu. Hlavně klid. Po dalších metrech se začaly objevovat křeče ve stehnech, nakonec i v lýtkách a během celého běhu se začaly objevovat snad ve všech svalech dolních končetin.  Říká se, že při křečích je dobré zastavit, protáhnout a doplnit tekutiny. Já si vyzkoušel, že mi vyhovovalo spíš než přejít do chůze a protáhnout, tak raději pomalinku běžet. Na všech občerstvovačkách jsem do sebe lil co bylo možné, vodu, iontový nápoj a ke konci půlmaratonu jsem sáhnul i po coca cole :) a pomalu dostával do sebe i hořčík.

Po prvních 10 km běhu na mne holky křičely, že si běžím na hezky čas. :) V tu chvíli jsem ještě myslel, že čas pod 6 hodin je reálný, cca po 500 m přišly křeče do břicha a můj názor se rychle změnil. Druhý okruh byl už horší, křeče v nohách střídaly křeče v břiše, že bylo potřeba přejit opravdu do chůze. Proto jsem druhý okruh už volil strategii doběhnout nějak rozumně a poslední 3 km už jsem věděl, že není kam spěchat. Poslední metry jsem si snažil vychutnat, co to šlo, až jsem přestal vnímat i holky, které si chtěly plácnout... A je tu cíl. Po 6 hodinách 22 minutách a 47 sekundách jsem v cíli.  Czechman 2015 pokořen. Na krk dostávám finišerskou medaili a polibek od Peťky. Pak už jen vyzvednout finišerské triko. Půlmaraton jsem zaběhnul za 2:29:29.  Celkově jsem se umístil na 495. místě, 453. mezi muži a 13. v kategorii 18-24 let.

Lehce po 19. hodině proběhlo vyhlášení vítězů jednotlivých kategorií a celkových vítězů. Aspoň jsem měl možnost si prohlédnout ty nejlepší, které jsem během svého závodu skoro nepotkal. :) Jen pro srovnání ve chvíli, kdy já jsem vybíhal na běh, tak vítěz závodu už byl skoro v cíli (čas vítěze Ladislava Dvořáka 4:04:35). Při té příležitosti jsem využil i možnost vyfotit se s Lukášem Krpcem (4. v celkovém pořadí, vítěz v kategorii 35-39 let a taky můj velký vzor).

Na závěr bych rád poděkoval všem, kteří mě jakýmkoliv způsobem podpořili v tomto závodě nebo v přípravě na závod.  Děkuji klukům z Racing Olešná za pomoc při řešení technických problémů na kole před závodem. Velké díky patři Plaveckému Oddílu Frýdek-Místek, díky kterému jsem se mohl připravovat na tento závod nejen ve vodě, ale i v tělocvičně.  Velké díky pak patří Peťce a Ivči, které mi dělaly celý den společnost, povzbuzovaly, fandily a fotily. Díky moc.

P.S.: Troufnu si někdy na celého Ironmana (3,8-180-42,2)?

Odkaz na výsledky - zde....

Odkaz na video záznam závodu - zde....

Odkaz na oficiální stránky závodu - zde....

Czechman triatlon 2015

Honza Kollár se zúčastnil tritlonového závodu Czechman 2015. 

Přečtěte si jeho zážitky z přípravy i z vlastního závodu.